Natalia Borodin, scenaristka

narozena v Ceskoslovensku (v Bratislave, dnes Slovenska republika) | francouzske a americke obcanstvi | Pet let studii na FAMU v Praze, katedra scenaristiky a dramaturgie, v rocniku Milana Kundery. | Po odchodu z Ceskoslovenska obhajila doktorskou praci na Sorbone v Parizi (s nejvyssim ocenenim « très bien ») na tema: "Je mozne zadaptovat pro film Proustovo Hledani ztraceneho casu?" | Byla asistentkou reziseru Robbe-Grilleta, Grigori Kozinceva a René Laloux, pozdeji spolupracovala jako scenaristka s rezisery Jurajem Jakubiskem, Dusanem Hanakem, Jaromilem Jiresem, Jean-Jacques Andrienem, Walerian Borowczykem a Pierre Beuchotem. | Napsala scenare k dokumentarnim filmum (napr. o Martine Navratilove, Suso Cecchi d'Amico and Susan Landale), televiznim adaptacim (Balzac, Stendhal, Mario Bendetti, Henry James, Italo Svevo a dalsi) a k hranym filmum, napr. TICHA RADOST Dusana Hanaka (namet a prvni verze), CORTO MALTESE, LA COUR SECRETE DES ARCANES (celovecerni animovany film podle komiksu Huga Pratta, v rezii Pascala Morelliho) a PATRIA MIA (oceneny cenou a stipendiem BEAUMARCHAIS).

Pribeh PATRIA MIA (nazev ironicky i tragicky) se odehrava v letech 1936-1940 v Ceskoslovensku, Francii a Portugalsku. Je inspirovan knihou vzpominek Jiriho Muchy PODIVNE LASKY. Hlavnimi postavami jsou skladatelka a dirigentka Vitezslava Kapralova (1915-1940), skladatel Bohuslav Martinu (1890-1959) a spisovatel Jiri Mucha (1915-1991).

Scenar je soustredeny na Vitezslavu Kapralovou. Jeji kratky zivot pripomina let meteoritu, ktery astronomove nazyvaji "planetou, ktera nikdy neexistovala." Styl pribehu je epicky, i kdyz to neni freska let 1936 - 1940, ani film o valce. Jsou to intimni pribehy nekolika postav na pozadi tragicke epochy. Pres tragiku jednotlivych osudu i historicke doby by mel byt film spise melancholickou komedii.

Prace se zvukem by mela byt velice dulezita: Kapralova i Martinu jsou skladatele a jejich vnimani zvuku je intenzivnejsi a jine nez u "nehudebniku".

Archivni zabery jsou casti vice sekvenci, ale nekde scenar radeji prezentuje historicke udalosti v detailnich drobnych "scenach" ci "incidentech", ktere vyjadri intenzivnejsim a subjektivnejsim zpusobem atmosferu (nejistotu, ocekavani, strach, bezstarostnost, brutalitu), ale take vnejsi udalosti, jako napr. nemeckou okupaci Parize nebo zacatek valky.

Scenar mel byt realizovan reziserem Jaromilem Jiresem (natocil mj. Kunderuv ZERT, LABYRINT s Maximilianem Schellem a dokumentarni filmy o Sydney Lumetovi a herci Abrahamovi Muray). Kameramanem filmu mel byt Miroslav Ondricek (kameraman temer vsech filmu Milose Formana, kameraman Lindsay Andersona, Mike Nicholse a George Roy Hilla). Dominique Janne z Belgie (mj. koproducent filmu FARINELLI) a Edgar Reitz z Nemecka (reziser a koproducent epickych filmu HEIMAT, ZWEITE HEIMAT) se chteli realizace ucastnit jako minoritni producenti. Po tragicke smrti Jaromila Jirese, scenaristka Natalia Borodin mohla v praci na scenari pokracovat diky stipendiu a cene BEAUMARCHAIS ("Komise celovecernich filmu"). Puvodne francouzsky scenar byl diky dalsi podpore nadace BEAUMARCHAIS nedavno prelozen do anglictiny.

Jiri Mucha (syn Jiriho Muchy a vnuk Alfonse Muchy) a jeho zena Sarah (kteri vedou Nadaci Alfonse Muchy) a vdova po Jirim Muchovi, skladatelka Geraldine Thomsen-Mucha, cetli scenar a velice si preji, aby film existoval.