Propaganda¹ hudbou (Propaganda by Music)
Hudbe uz samo od sebe je doprano privilegia, ze je jakymsi duchovnim esperantem, nejcistsim diplomatickym jazykem, a proto je nad jine zpusobila k tomu, aby tlumocila a poukazovala na bolesti, prani a touhy i hrdinstvi sveho puvodu - sve vlasti.² A od naroda ceskeho je to pozadovano dvojnasob, nebot jeho historie dala vznik porekadlu platicimu pro evropsky zapad a jdoucimu i za ocean a daleko na vychod:³ "Co Cech, to muzikant." To zavazuje k mnohemu, a splneni toho zde, v odboji, je nad miru dulezite. Vite, ze vetsina lidi na zapade se divala na Cechy jako narod jiz trochu nadechu barbarstvi a jen maly kruh jich vedel o zive, hybne sile nasi kultury a ze, jak to rekl Ivo Duchacek v minulem cisle Boje, inteligenci byl vlastne cely narod, delnikem pocinaje.⁴ Svetu se oci teprve oteviraji a my se musime snazit, aby i nas spatrily takove, jaci jsme.⁵
Hudba nam dava mnoho prilezitosti. Muzeme ukazat tradici, ktera zrodila ceske Mozarty: Myslivecka, Tomaska, Bendla, Voriska a jine, svetove zjevy Smetany a Dvoraka, romantiky a impresionisty doby pozdejsi, Fibicha, Suka, Novaka, Foerstera, Ostrcila, na ktere navazuji nynejsi predstavitele, Borkovec, Vycpalek, Haba, moravska skola nezapomenutelneho Janacka a dalsi umelec svetoveho formatu Martinu.⁶ Mame stesti, ze posledni jsou zde mezi nami, a vsichni jen cekaji na zavolani, aby dali sve sily k sluzbam.⁷ Mame zde jedinecneho Firkusneho, ktery nam ziskal naklonnost a obdiv ciziny svymi zahranicnimi uspechy davno pred dneskem. Je zde jeden z nasich nejlepsich opernich pevcu, O. Kraus, pak R. Herlingerova, spolupracovnice Alb. Berga, houslistka Hlounova, predstavitelka mladeho dorostu velike kvality, vyborny celista Horschitz a nasi vojaci dostali muzikanta telem i dusi, kapelnika Tauskeho.⁸
Nyni to nejdulezitejsi. Poradani koncertu a produkci. Pravda, stoji to znacne penize⁹ i namahu, ale verte, ze je to zivy kapital, ktery se vraci a je hrichem, nevyuzit teto nejlepsi, nejsrozumitelnejsi a imposantni reklamy s moznostmi, jake zde jsou. Jen nehrat na ceskych slavnostnich manifestacich Rakocziho mars, jak se to bohuzel stalo a nezpivat vselijake pisnicky.¹⁰ Poukazuji na propagaci hudbou u Polaku, kteri minuly tyden sklidili bourlivy uspech se svymi umelci Hubermanem a Vandou Landowskou na koncerte ve Velke Opere.¹¹ Diky bohu z Ameriky se hlasi velky koncert nasi hudby za spoluucinkovani pi. Germaine Leroux, na poradu: Predehra k Libusi, Smetanovo Z ceskych luhu a haju, II. klavirni koncert B. Martinu, Janackova Symfonieta a Dvorakovy Slovanske tance.¹² Take po vyjiti zpravy o novem dile B. Martinu Polni msi Amerika si ji okamzite vyzadala k provedeni. Zustane kulturni Evropa pozadu?¹³ Nezapomente, hudba je diplomat mluvici k srdci.
Ceskoslovensky boj, January 19, 1940, p.8.

Notes:
¹ In the original manuscript draft, the title had a different meaning: "Propagace".
2 In the original manuscript draft: "toho neb onoho naroda".
3 In the original manuscript draft: "jak pro evropsky zapad, tak preplouvajici ocean a jdouci pres asijske stepi daleko na vychod."
4 In the original manuscript draft: "Vite, ze vetsina lidi zde na zapade se divala na Cechy jako na narod s jistou patinou barbarismu a jen maly okruh inteligence vedel o zive, hybne sile nasi kultury pronikajici do vsech vrstev, jak to hezky pise ... v minulem cisle Boje, kdy inteligenci byl vlastne cely narod, pocinaje delnikem a rolnickym stavem.
5 The original manuscript draft: "A proti tomuto mineni bojovalo zase jen nekolik lidi na svou vlastni pest. Svetu se nyni otviraji oci dokoran. Predesla valka je pootevrela."
6 The manuscript draft: "Hudba dava nam k tomu mnoho prilezitosti. Muzeme poukazat na tradici, ktera nam dava nase Mozarty: Voriska, Tomaska, Bendla a jine, svetove zjevy Smetany a Dvoraka, romantiky a impresionisty doby pozdejsi Fibicha, Suka, Novaka, Foerstera, kteri (sic!) vlastne uz navazuji na nynejsi predstavitele Borkovce, Habu, moravskou skolu a vrcholi v umelci svetoveho formatu B. Martinu."
7 Originally: "mame stesti, ze tento spolu s nasimi vynikajicimi interprety je zde mezi nami a vsichni jen cekaji na zavolani, aby dali plne sve sily k sluzbam."
8 The manuscript draft: "... malokdo vi, ze v Pavle Osuske [jsme meli] nejlepsi predstavitelku Libuse, co byla vubec kdy provedena a jejihoz odchodu lze co nejhloubeji litovati, je tu jeden z nejlepsich nasich opernich pevcu O. Kraus, zaslouzila R. Herlingerova, spolupracovnice s Albanem Bergem a jinymi modernisty, houslistka Hlounova, jedna [z] nejlepsi[ch] z mladeho dorostu, vyborny celista ..., nasi vojaci v A[gde] dostali ve svuj stred muzikanta telem a dusi, nad jine schopneho kap[elnika] V. Tauskeho, a je jich jeste rada. A pak nezapomente, co Cech to muzikant, takze nas ustavujici se orchestr v A. bude jiste brzo plne hajit nasi muzikantskou slavu."
9 "znacne vylohy"
10 The manuscript: "Jen nehrat na ceskych slavnostnich manifestacich Radeckeho marse a zpivat Rajneracky."
11 The manuscript: "Poukazuji na propagaci hudbou Polaky, kteri vyuziji svych schopnych umelcu, jako Bronislava Hubermana, Vandy Landowske a narodni hudby na orch[estralnim] koncerte ve Velke Opere za rizeni Filipa ... jejiho sefa."
12 In the manuscript draft added: "Excelentni program!"
13 In the printed version the following sentence in the original draft was omitted: "Budeme zpivat Rajneracky a hrat Radeckeho pochody, abychom [timto] representovali nejvyspelejsi slozku naseho umeni, hudbu?"

Pamatce Karla Buriana (In Memory of Karel Burian)
V lednu by se byl dozil Karel Burian, nas nejslavnejsi pevec, sedmdesati let. Zemrel predcasne, jiz od 25. zari 1924 neni mezi nami a jeho zivot zazaril jako hvezda na nebi, ktera preleti a sama sebe spali velikym zarem. Jeho heslo bylo: "Poslechni muj cil: lip je par let byti lvem, nezli tricet - kotetem." Byl opravdu tim lvem, hrmotnym, ktery vitezi, kde se objevi. S Bertou Lautererovou-Foersterovou, s Emou Destinnovou a Otakarem Marakem vepsal ceske jmeno do dejin svetove opery 19. stoleti.
Karel Burian byl nejen velikym zpevakem. Vedle neobycejne hudebnosti byl hercem, a to hercem vysoce inteligentnim, ktery sve postavy ozivoval dechem opravdove tvurci osobnosti. Opera je svetem uplnych a velikych typu. Karel Burian byl jejim clovekem at na scene, at mimo ni, pro cely zivot.
Ceskoslovensky boj, February 16, 1940, p.8.

B. Martinu v Parizi (Martinu in Paris)
Posledni koncert Spolku pro soucasnou hudbu prinesl milou reminiscenci Martinova Tria pro klavir, housle a cello, skladbu majici zde jiz slavnou tradici, ktera pocala od jeji parizske premiery a prijimala mimoradne uspechy v podani nejslavnejsich sdruzeni, pres nase vytecne Ceske trio (Palenicek, Plocek, Smetana) az v utvarech prostych ba domacich. Je to skladba tvrda, drsna, ale nevyhybajici se melodicke polyfonnosti a ac psana v roce 1930, v dobe vypjate moderny, vyznivaji v ni casto proste a tklive tony ceskych napevu.
Tentokrate byla uvedena ve svezim podani tri mladych francouzskych umelkyn, sl. Monique Jeanne, Alliaume et Valerie Hamilton a o velkem a srdecnem zajmu, se kterym byla ocekavana i prijata, svedci sal naplneny do posledniho mista.
Tento zjev muzeme vubec s potesenim konstatovati u vsech koncertu s ceskym programem, aniz jejich cil byl predem uveden jako vylucne propagacni. Zrejme je to ryzi umelecka hodnota ceskeho dila, ktera vabi zdejsi uvedomele obecenstvo. S pychou zaznamenavame jeste uvodni slova pronesena Rolandem Monnelem, ze B. Martinu je jednim ze dvou nebo tri svetovych skladatelu, kterych po valce budeme potrebovati v celo kulturniho rozmachu.
Repertoir tohoto sdruzeni obsahuje dalsi provedeni skladeb, a to na koncerte 18. kvetna (prvni provedeni celove sonaty s P. Fournierem a R. Firkusnym) a 29. kvetna zajezd dirigenta Paula Sachera z Basileje, ktery provede Double-Concert, o jehoz uspechu bylo jiz zde psano. Samostatne provede R. Firkusny na koncerte Cs. cerveneho krize mimo jinych skladeb fragment z opery Julietta, jejiz slavna premiera byla pred nedavnem v Narodnim divadle s V. Talichem.
Ceskoslovensky boj, April 5, 1940, p.8.

Koncert Rudolfa Firkusneho v Parizi (Concert of Rudolf Firkusny in Paris)
Ceskoslovensky cerveny kriz usporadal za predsednictvi presidenta francouzskeho parlamentu Edouarda Herriota a pana ministra Stefana Osuskeho dne 10. dubna 1940 koncert ve velkem sale Gaveau, jehoz cely program byl venovan solovemu vystoupeni naseho nejvetsiho pianisty, Rudolfa Firkusneho. Je to vlastne prvni velka kulturni a cilevedoma manisfestace, vybocujici z dosavadnich podniku svou vysokou a ciste myslenkovou urovni,¹ odpovidajici kvalite a zjevu Rudolfa Firkusneho. Porad neomezujici se jen na ceske skladby zahajen byl Mozartovou Fantasii a Sonatou C-dur, pokracoval v Chopinove Sonate h-moll op. 58, Debussyho Preludes, Sukove Humoresce, Martinu Juliette (fragmentu z opery), Dvou tancich, Preludiem ve forme etudy, uzavren byl pak Smetanovym Furiantem, Polkou a Koncertni etudou. Odezva byla srdecna, ba az dojemna pro nas, jeho drivejsi ctitele a pravidelne navstevniky jeho koncertu a chybelo jen jedno: velka, bila, plne a slavnostne ozarena Smetanova sin, abychom mohli se stejnym stestim vychutnati dokonalost jeho hry.²
Byla to silna vyhra, koncert desateho dubna; jsme spokojeni, ze nase zahranicni propagace zacina si uvedomovati svuj cil i svoje moznosti, siri rozmachu, v jake muze pracovati. Prejeme sobe i ji zdarne pokracovani.
Ceskoslovensky boj, April 19, 1940, p.8.

Notes:
¹ The original manuscript draft: "... vybocujici z dosavadnich podniku svym vysokym, ciste umeleckym niveau, odpovidajici kvalite zjevu R. Firkusneho, ktery nam - svym drivejsim ctitelum privolal dojem z nedavnych zlatych casu, kdy mlada ceska kultura tak vitezne pronikala do sveta. Snad jen jeste chybel jasne osvetleny sal Obecniho domu - Smetanova sin."
² Originally: "A francouzske publikum? Jeste dnes, tri dny po koncerte, dostavam uprimne a obdivne gratulace jako clen tehoz naroda a jeho hudebni kolega a s uspokojenim je zde Rudolfu Firkusnemu tlumocim spolu s dikem vsech, kterym bylo doprano poslechnouti si jeho hru."

Mezispojenecka oslava v Lyceu Camille See v Parizi (The Allies' Celebration in Lycée Camille Sée in Paris)
byla usporadana z iniciativy reditelky ustavu, slecny Evrardove, v nedeli dne 5. kvetna t.r. odpoledne za predsednictvi G. Roussyho, rektora parizske university. Velky sal vystavniho parizskeho lycea byl do posledniho mista naplnen vybranym publikem. Ceskoslovensky program obsahoval prostna cviceni sletova, ktera predvedly clenky parizskeho Sokola pod vedenim sestry Tiche a za klavirniho doprovodu skpt. Chrasta. Pote zapel pan Oto Kraus, clen Slovenske opery v Bratislave, dve Smetanovy Vecerni pisne a arii z opery Tajemstvi. Byl odmenen nadsenym potleskem. Panove Karel Neumann a Josef Herman predvedli s velkym uspechem cellove a klavirni skladby Dvorakovy a Janackovy. Pak zatancily clenky parizskeho Sokola Moravskou besedu. Polsko bylo zastoupeno pani Jadwigou Grabowskou, ktera zahrala virtuosne houslove skladby Zarzyckeho, Vieniawskeho a Szymanowskeho. Pote skupina polskych skautu zazpivala sborove nekolik narodnich pisni. Nepritomneho csl. vyslance v Parizi omluvil v kratsim francouzskem proslovu, pri nemz precetl vyslancuv omluvny dopis, prof. Dr. Viktor Kripner. O prestavce byla zahajena vystavka csl. a polskych maliru, zijicich v Parizi. Ceskoslovensko je zastoupeno temito jmeny: Coubine, Eberl, Hladikova, Kars, Kundera, Magnard-Vlachova, Matousek a Julie W. Mezerova.
Teto nanejvyse zdarile oslavy se ucastnily vyznamne osobnosti vsech ctyr zastoupenych narodnosti. Jmenujeme zejmena rektora parizske university G. Roussyho, M. Arnavona, predsedu sdruzeni France-Grande-Bretagne, zastupce polskeho vyslanectvi, Dr. H. Ripku za narodni vybor ceskoslovensky a leg. radu Dra Karla Wendla za ceskoslovenske vyslanectvi v Parizi.
Ceskoslovensky boj, May 10, 1940, p.9.

Ceska hudba v Americe (Czech Music in America)
Zapojit se do bohateho hudebniho zivota v Americe, kam se sjeli nejlepsi vykonni umelci a skladatele celeho sveta, je dnes ukol nad miru obtizny. Nabidka, nejlepsi nabidka je dnes v Americe nepomerne vetsi nez poptavka, a to se tyka rovnez i Jizni Ameriky, kde hudebni sezona od kvetna do rijna vystridava zimni sezonu Ameriky Severni. Evropsky hudebni trh je dnes tak maly, ze umelci zustavaji nyni v Americe na stalo, cimz se vytvari silna konkurence mezi produkci zdejsi a prichozi.
Proto jsou pro nas tak radostnou novinkou uspechy nasi krajanky pi Germaine Leroux-Safrankove, ktera dobyva Ameriky zpusobem opravdu vyjimecnym. Jeji vystoupeni se slavnym orchestrem The New York Philharmonic Symphony v New Yorku v nejvetsim koncertnim sale Carnegie Hall, bylo mimoradnym uspechem solistickym, coz jednomyslne konstatuje cela newyorska kritika. Byl to ale take velky a cilevedome pripraveny uspech nasi hudby, nebot pi Leroux-Safrankova zdvojnasobila v Americe svoje usili o propagandu ceskych skladeb a del. Nejvetsi odezvu mel B. Martinu, jehoz II. klavirni koncert umelkyne pri teto prilezitosti hrala, dale stari cesti mistri Tomasek a Vorisek, jejichz dila americke obecenstvo poprve vyslechlo, a to s velkym nadsenim.
Ceska hudba zaznela take ve velkem recepcnim sale Bileho domu ve Washingtonu, nebot chot presidenta, pi F.D. Rooseveltova, vyznamenala pi Leroux-Safrankovou pozvanim, aby zahrala na oficielni recepci. 7. dubna byl koncert teto umelkyne v Husove dome v New Yorku, kde byly predneseny skladby ruznych ceskych mistru, pocinaje Jirim Bendou a konce B. Martinu, jehoz skladatelskym umenim je Amerika cele zaujata. Pi Germaine Leroux-Safrankove prejeme zdarne pokracovani.
Ceskoslovensky boj, May 17, 1940, p.8-9.

Notes © The Kapralova Society, 2006.